Množství soli v jídelníčcích české populace je průměrně 2-3x vyšší, než se doporučuje. Pokud se vás vysoký příjem soli také týká, pokuste se o jeho postupné snižování. Preference slané chuti je především návyk, a tak jak jsme si na slanou chuť zvykli, tak můžeme tento návyk postupně odbourat!
Sůl potřebujeme
Prvky obsažené v soli, tedy sodík a chlor, jsou pro náš život nezbytné. Sodík je potřebný pro přenos nervových vzruchů, svalovou činnost, reguluje krevní tlak a pomáhá společně s chlorem udržovat rovnováhu tělesných tekutin. Chlor je mimo jiné součástí kyseliny chlorovodíkové obsažené v žaludeční šťávě, která je důležitá pro trávení potravy.
Bez sodíku a chloru bychom se tedy neobešli, nicméně všeho moc škodí a vysoký příjem s sebou přináší mnohá zdravotní rizika. A zejména zastoupení sodíku je v našich jídelníčcích většinou o dost vyšší, než by mělo být.
Proč nadbytek soli škodí?
Dlouhodobý nadměrný příjem sodíku může vést u citlivých osob ke vzniku hypertenze a následně dalších souvisejících komplikací. Mechanismus vzniku hypertenze při nadbytku sodíku spočívá ve snaze regulovat a ustálit osmolalitu tělesných tekutin. V ledvinách tak dochází k retenci vody a zvyšování objemu extracelulární tekutiny.
Nadměrný příjem sodíku může přispívat také ke vzniku osteoporózy, nádorového onemocnění žaludku, vzniku ledvinových kamenů a dalších zdravotních komplikací.
Sůl může také zvyšovat chuť k jídlu, proto nepřímo souvisí i s obezitou.
Stačí lžička soli denně!
Dle doporučení bychom měli denně přijímat maximálně 5-6 g soli (s výjimkou těžce pracujících), což odpovídá zhruba jedné čajové lžičce. Realita je však jiná a ve spotřebě soli patří Česká republika mezi evropské rekordmany, soli konzumujeme okolo 14 g denně.
Odkud se sůl v našich jídelníčcích bere?
Mnohem větší podíl než samotné dosolování pokrmů a používání soli při vaření tvoří sůl obsažená v samotných potravinách. Sůl z průmyslově vyráběných potravin tvoří ve vyspělých zemích cca 75 % celkového příjmu soli, 10-15 % tvoří sůl přidaná během vaření a přisolování hotových pokrmů a jen 5-10 % tvoří potraviny s přirozeným obsahem soli (resp. sodíku).
V evropských zemích jsou hlavními zdroji soli základní potraviny jako chléb, cereálie a pekařské výrobky, dále masné výrobky a sýry.
Průměrný obsah soli v některých potravinách:
šunka |
2,2 g/100 g |
salám |
2,5 g/100 g |
niva |
4 g/100 g |
balkánský sýr |
4,5 g/100 g |
olivy |
4 g/100 g |
slané tyčinky |
3,5 g/100 g |
chipsy |
1,7 g/100 g |
cheeseburger |
1,7 g/porce |
pečivo |
0,7–3 g/100 g |
Další údaje o obsahu soli se dozvíte v naší databázi potravin.
Vyčerpat celodenní dávku soli můžete i v jednom jediném jídle nebo třeba při večerním zobání...
Na každé fotografii je znázorněno množství potravin, které obsahují 5 g soli.
Pokud chodíte na jídlo do restaurace, i tam můžete v jednom obědě či večeři hravě vyčerpat celodenní příjem soli. Není nad domácí přípravu!
Sledujte obaly!
O tom, že se vyplatí sledovat potravinové obaly, už jste se mohli dozvědět ve výzvě 24.
Věnujte pozornost tabulce nutričních hodnot, kde najdete i informace o obsahu soli. Obsah sodíku se vyjadřuje vždy ve formě soli (obsah soli = obsah sodíku x 2,5). Nedivte se, že na sůl můžete narazit i ve výrobcích, kde byste ji nečekali. Ne vždy to znamená, že se do výrobku sůl přidává, ale může se jednat jen o přirozeně se vyskytující sodík.
A jak příjem soli snížit? Plno praktických rad se dočtete v blogu.
Pokud vás zajímá, kolik soli je skryto ve vašem jídelníčku, vyzkoušejte program Sebekoučink, který sleduje kromě jiných živin i příjem soli!
Kolik soli vám program Sebekoučink napočítal? "Pochlubte se" v komentářích :-)
Mohlo by Vás zajímat
Komentáře je možné psát až po přihlášení.